Všimli jste si v poslední době, že vám děti začaly říkat ne úplně všechno, nebo vám dokonce přímo lžou? Není to nic, z čeho byste měli mít seriózní obavy. Takové chování je totiž naprosto přirozenou součástí zdravého vývoje dítěte. Je však důležité, abychom uměli správně reagovat a abychom v dětech správnými metodami podporovali upřímnost.
Proč děti lžou?
Chtějí se vyhnout problémům: Děti často lžou, aby unikly trestu nebo aby se nedostaly do problémů. Mohou například zatajit, že si potají před večeří snědli něco sladkého.
Zkoušejí naši reakci: I zvědavost může vést ke lžím. Děti chtějí vidět naši reakci na jejich zdánlivou nepravdu a berou to jako zábavný experiment.
Přikrášlování skutečností: V hlavní roli s dětskou fantazií. Někdy si děti rádi přidají pár smyšlených věcí k příběhu, aby zněly zajímavější nebo vtipnější, někdy i vážnější.
Ptání pozornosti: Lhání může být často i voláním o pozornost. I takovýmto způsobem se mohou snažit být středem pozornosti.
Vylepšování sebe sama: Aby měly se sebe lepší pocit, děti mohou často přehánět o jejich schopnostech nebo úspěších.
Získání toho, co chtějí: Klamstva mohou sloužit jako účinná strategie, jak dosáhnout toho, co právě chtějí. Například nám řeknou, že domácí úkol už mají hotový, jen aby si mohli jít spíše hrát.
Bílé lži: Toto jsou malá a nevinná, společensky akceptovaná lži, která většinou slouží k tomu, aby děti někoho neurazily, nebo aby někomu nezpůsobily smutek.
Jak správně reagovat a řešit, když nám děti lžou?
Buďte klidní a trpěliví: Je-li zjevné, že Vám dítě právě lže, pokuste se zachovat klid a rozvahu a vyhněte se přehnané a frustrované reakci. Uvědomte si, že je to přirozené chování a může to být příležitostí k osobnostnímu růstu.
Zkoumejte, proč se to stalo: Je to proto, že se chtějí vyhnout trestu? Chtějí více Vaší pozornosti, nebo jen testují hranice? Správné pochopení důvodů může pomoci k objevení příčiny.
Vyhněte se obviňování: Místo přímého obvinění ze lži zkuste položit otevřené otázky typu „Řekl jsi mi, že sis včera dokončil domácí úkoly, ale paní učitelka mi řekla, že tomu tak nebylo. Můžeš mi zkusit říct, co se stalo?“ vyvoláte tak upřímnou reakci a dáte dítěti šanci situaci vysvětlit.
Mějte jasná očekávání: Jasně vysvětlete dítěti Vaše očekávání, co se týče upřímnosti. Vysvětlete, že upřímnost je základním kamenem šťastné rodiny. Zdůrazněte, že chyby se sice mohou stávat, ale určitě snižují vzájemnou důvěru.
Buďte vzorem upřímnosti: Děti nás neustále pozorují a učí se od nás. Vyprávějte jim příběhy o tom, jak jste i vy v životě dělali chyby, ale byli jste upřímní a přiznali jste si je.
Chvalte upřímnost: Když jsou k Vám děti v těžších situacích upřímné, všímejte si toho a pochvalte je za to. Zdůrazňujte, že upřímnost je důležitá a že si toho opravdu vážíte.
Nevytvářejte prostředí pro lži: Snažte se vytvářet atmosféru, kde se Vaše děti cítí komfortně s mluvením pravdy. Není správné, aby se děti cítily být pod tlakem toho, že když vám neřeknou pravdu, určitě přijde trest.
Zaměřte se na řešení problému: Místo toho, abyste se stále věnovali konkrétní lži, pokuste se přenést energii na řešení problému. Promluvte si o alternativních řešeních jak přistoupit k dané situaci bez nutnosti lhát.
Buďte trpěliví a nevzdávejte to: Změna v chování často vyžaduje více času. Vždy je třeba přistupovat trpělivě, avšak bez přestávky. Nezapomínejte si všímat pokroku a buďte vždy k dispozici pro rady a odpovědi na otázky. Nejen fyzicky, ale také mentálně.
Pamatujte, každé dítě je jiné a to, co zabírá na jedno dítě, nemusí fungovat na to druhé. Přizpůsobte svůj přístup povaze a fázi vývoje Vašeho dítěte. Budování důvěry a otevřené komunikace je klíčovým faktorem při efektivním řešení všech problémů a situací.
